Faktory zapříčiňující sebevraždu a deprese

Faktory zapříčiňující sebevraždu, které jsou spojeny nebo mohou vést k sebevraždě.

Představy - zkreslené vnímání reality nebo psychotické nápad.
Zneužívání drog - zvýšení alkoholu nebo užívání drog.
Pozbývání smyslu - ztráta chuti k životu nebo smyslu pro smysl života.
Úzkost - úzkost, neklid, nespavost nebo naopak spí vetěinu dne.
Bezvýchodnost - pocit pasti - neexistuje žádná cesta ven.
Beznaděje - beznaději a zoufalství. 
Izoloace - izolace od přátel, rodiny a společnosti (sociální izolace).
Hněv - hněv, nekontrolovaná zlost, pomstychtivost, tendence, agresivní vztek související s frustrací, zlost spojená s představami o nespravedlnosti.
Nedbalost - jedná z nedbalosti nebo se zapojuje do rizikových aktivit, zdánlivě bez přemýšlení, impulzivní.
Změny nálady - dramatické změny nálady.
Ztráta a ztráty cti - dobré pověsti, profesní, finanční, vztahové, pracovní, sociální nebo ztráty.
Ztráta vlastní-úcta často vede k depresi.

                             

Asi 90% sebevražd obětí jsou depresivní, nebo trpí depresí.

Mnoho článků o výzkumu tvrdí, že dlouhé období stresu může způsobit depresi, a že nedostatek spánku (nespavost) jí může také způsobi nebo vést k depresi. Podobně jako stres i nedostatek spánku také oslabuje imunitní systém člověka.

Psychologické obtěžování je obvykle spojeno s předcházejícím obdobím stresu, ztráty sebe-úcta, a deprese.

Oběti psychologického obtěžování vykazují rovněž faktory, které jsou spojeny se sebevraždou.

Psychologické obtěžování vyvolává oběti spoustu stresu. Oběť může trpět úzkostí a nespavostí. Obětí psychického obtěžování může mít dramatické změny nálady vzhledem k prožívající úrovni stresu. Nedostatek spánku může také způsobit oběti ztrácu kontroly nad svými emocemi a ne jen jednoduchou podrážděnost se kterou je většina obeznámena. Tyto sva faktory rovněž oslabují mysl.

Když obět ztratí zaměstnání a přijde tak o zdroj příjmů v důsledku psychického obtěžování oběti může dále utrpět (emocionálně) z hodně hněvu a zášti. Může se tak stát zoufalým a jednat bezhlavě.

Lidé mohou být pyšní na svou práci, kterou dělají nebo dbát na dobré pověsti jenž si doposud vybudovali jako (postavení, působnost, pověst). Když lidé ztratí zaměstnání mohou trpět pocitem ztráty cti nebo hrdosti. Tady také obvykle dojde k finanční ztrátě a jejich kariéra a pověst může být poškozena nebo vyvolání takového pocitu. Psychologické obtěžování a používaná taktika je založena na pokusech opakovaně ponížit oběť a jak je uvedeno na uvodní stránce, opakující se ponížení se stává destruktivním pro postiženou osobu.

Když je oběť podrobena psychickému obtěžování, může se také stát paranoidní nebo agresivní či přecitlivělá. To jí může způsobit, že se bude snažit uzavírat do sebe a rovněž se může snažit izolovat od kolegů. Klasickým postupem jak uvést obět na pokraj zhroucení je důmyslné použití různých hrozeb na různé věci či snaha vyvolat různé psychické poruchy, které mohou vyvolat více paranoii jenž může následně vést k výpovědi z práce. Systematicky izolovat oběť může být cílem odlišné taktiky psychického obtěžování jenž má za cíl kontrolovat s kým oběť přijde do styku..Následně pomocí psychologické manipulace přesvědčení oběti nebo pohledu na realitu dále vyvolat představy a rovněž možnost manipulovat myšlenkami a docílit tak změny pocitů.

Jestliže se obět psychického obtěžování domnívá, že neexistují žádná ustanovení nebo není-li možná právní pomoc, když je vystavena psychickému obtěžování, může se cítit, že je v beznadějné situaci nebo pocit bezvýchodiska.

V některých případech se oběti psychického obtěžování uchylují ke zneužívání navykových látek a drog jako řešení v dané situaci. Mnoho lidí se také mylně domnívají, že některé látky, jako alkohol jim může pomoci lépe spát.

Když člověk ztratí zaměstnání najednou může mít pocit, že není pro společnost potřebným nebo mají pocit,že nic nemá smysl.