25.05.2012 21:00
Názvy za kterými je budoucnost a legalizace čtení mysli
ASIM
Mozek můžeme považovat za extrémně složitý stroj. V souladu s Church-Turingovou tezí může být funkce takového stroje emulována jiným strojem resp. substrátem založeném na odlišném principu. Médium, ve kterém by lidé v budoucnu mohli uchovávat zálohu své mysli bychom mohli nazývat jako substrát nezávislé mysli (Substrate-Independent Minds). Prostředek, který by navíc umožňoval uloženou mysl také provozovat, podobně jako to umožňuje mozek, bychom pak nazývali Rozšířený substrát nezávislé mysli (Advance Substrate-Independent Minds).
Pro přesun mysli do počítače nebo systému založeného na počítačové technologii se vžil název Mind Uploading. To je ale poněkud nepřesné a zavání to žánrem sci-fi. Termín Advance Substrate-Independent Minds zdůrazňuje vědecký přístup k vytvoření technologie umožňující emulaci lidského mozku a zároveň odráží ten fakt, že pro spuštění algoritmu napodobujícího lidský mozek může existovat více možných způsobů realizace.
Mind uploading
Mind uploading je hypotetický proces, při kterém je detailně skenován a mapován lidský mozek resp. mysl a reprezentace tohoto stavu je uložena do počítače nebo jiného vhodného média. Někdy je také tento proces nazýván jako úplná emulace mozku z anglického whole brain emulation nebo transfer mysli (mind transfer). Počítačově simulovaný model musí být natolik věrný, aby jeho chování bylo naprosto nerozeznatelné od originálu. Simulovaná mysl pak zaujme své místo buď v podobě Avatara v simulovaném virtuálním světě nebo může být nahrána do útrob humanoidního robota. To jsou asi dvě nejčastěji uváděné představy jejího dalšího fungování.
Mind uploading resp. úplná emulace mozku je některými vědci považován za spekulativní a futuristickou, nicméně ale možnou technologii. Většina vědeckých časopisů a výzkumných fondů ale prozatím zůstává skeptická. V minulosti již proběhlo několik pokusů, žádnému se však zatím nepodařilo potvrdit, že by úplné emulace mozku bylo možno dosáhnout. Přesto velká část současného výzkumu a vývoje zahrnuje oblasti, které by ať už přímo nebo nepřímo mohly směřovat k dosažení dané technologie, jako například vývoj super rychlých počítačů, virtuální reality, specializovaných rozhraní mezi mozkem a počítačem (BCI z anglického brain-computer interface), mapování a simulace mozků zvířat a stále se zdokonalujícího umění “čtení” signálů a informací z živého mozku.
Otázka, zda-li v emulovaném mozku může sídlit lidská mysl, je diskutována mnoha filozofy a může být rozporována resp. odmítána dualistickým pohledem na lidskou mysl, který je běžný v mnoha náboženstvích.
Singularita
Technologická singularita nebo zkráceně Singularita anglicky The Singularity je označení zlomového bodu technologického vývoje. Je spojována s neustále se zrychlujícím tempem rozvoje moderních technologií, především s exponenciálním růstem dostupného výpočetního výkonu, který je definován tzv. Moorovým zákonem.
Základním předpokladem technologické singularity je vznik inteligentního systému, který bude schopen sám vyvinout v nějakém rozumném horizontu např. dvou let systém dvakrát inteligentnější než je on sám. A tento systém do nějakých dvou let zase vyvine systém dvakrát inteligentnější atd. Rychlost technologického vývoje by se tak časem blížila k nekonečnu - odtud termín singularita. Extrapolace pravidla samozřejmě není spolehlivou metodou předvídání budoucnosti. Je pravděpodobné, že ke skutečně nekonečnému vývoji nedojde, ale i konečně velký skok technologie může nepředstavitelným způsobem změnit společnost.
Slovo Singularita je vypůjčené z astrofyziky, kde odkazuje na bod v časoprostoru, například uvnitř černé díry, kde neplatí pravidla klasické fyziky.
V roce 1965 britský matematik I.J. Good popsal něco, co nazval "inteligenční explozí": „Nechť ultrainteligentní stroj je definován jako stroj, který daleko předčí všechny intelektuální aktivity kteréhokoliv sebechytřejšího člověka. Vzhledem k tomu, že navrhování těchto strojů je jednou z těchto intelektuálních aktivit, ultrainteligentní stroje by mohly navrhovat ještě lepší stroje, pak by zde nepochybně byla “inteligenční exploze” a lidská inteligence by zůstala daleko pozadu. Tím pádem první ultrainteligentní stroj bude posledním vynálezem, který člověk musí ještě někdy udělat.“
Vernor Vinge, autor sci-fi, se připojil ke Goodsově scénáři inteligenční exploze a v roce 1993 na sympóziu VISION-21, které bylo mj. sponsorované NASA předpověděl toto: “Do třiceti let budeme mít technické prostředky, abychom vytvořili nadlidskou inteligenci. Krátce poté skončí lidská éra.”
Jedním z nejznámějších stoupenců Singularity je Ramond Kurzweil, který mj. publikovat své myšlenky o budoucnosti člověka a stroje jako druhu v příštích 20 letech v publikaci nazvané Singularita je blízko anglicky The Singularity Is Near, která se stala bestsellerem když v roce 2005 vyšla. Filmový dokument se stejným názvem vyšel v lednu 2011.
Již v roce 2000 byl v San Francisku založen Singularity institut pro umělou inteligenci anglicky Singularity Institute for Artificial Intelligence. Mezi jeho poradce a sponzory je dnes možné počítat mj. Petera Thiela, bývalého šéfa PayPalu a ranného investora ve Facebooku. Tento Institut pořádá každoročně konferenci The Singularity Summit, jejímž hlavním tématem je umělá inteligence, ale věnuje se také prudkému vývoji dalších oborů, jako jsou genetika nebo nanotechnologie.
Před časem vznikla na půdě NASA Silicon Valley Universita Singularity, která nabízí interdisciplinární kurzy pro postgraduální studenty a manažery. Jedním z nejdůležitějších zakládajících sponzorů se stal Google Inc.
—————