Jsem jeden z lidí, jenž poznal na vlastní kůži co je to kontrola mysli (V2S - Voice to Skull a ST - Syntetická telepatie) a byl obětí gang stalkingu a mobbingu avšak diagnostikován jako paranoidní schizofrenik. Ti z nás, kteří utrpěli se sluchovým hlasy (V2S) z externího zdroje(ST) nebo ze selhání našeho vlastního mozku ušli nešťastný a osamělý kus cesty. Je obtížné vyjádřit hrůzu z toho jak musím neustále poslouchat cizí myšlenky a slova, která jsou negativní urážlivé a hanlivé. Ale pro oběti ovládání mysli jako jsem já, je to dvojí noční můra v tom smyslu, že neexistuje žádná úleva přes všechny standardní léčby nebo léky, které z Vás po čase udělají stejně jen zombie a na vnímaní hlasů a jejich vytěsnění nemají velký účinek. Navíc tyto prášky nefungují na osoby se kterými přijdete do styku a jejich narážky to neovlivní a pusu nezavře. Tichá dohoda dělat je blázen byla uzavřena a tudíž prášky jsou na místě.

Víte, že vás někdo obtěžuje, ale nemůžete o tom uvést žádný pevný důkaz. Někteří z nás , stejně jako já , museli  podstoupit nucenou medializaci bez jejich vědomí a smyslové zkušenosti, které jsou nevítané a bolestivé. Je to, jako když jsme byli k dispozici v každém smyslu toho slova démonickým subjektům, které se z snaží vysát veškerou radost z každého okamžiku našeho života  a přesto nechat naživu. Naše utrpení trvá přes roky a dalo by se přirovnat k nešťastné kvazi- existenci častokrát oddělené z "normálního" světa jako celku. Kdysi jsem se sám na sebe díval tak, že jsem byla uvězněn na malý ostrov, kde můj jediný kontakt s vnějším světem byli periodické projížďky kolemjedoucích v malém člunu od nichž jediné co se ke mně kdy dostalo byla vlna z toho jak projížděli kolem. Jinak moje společnost lidí kterou mám a kterou si nějakým způsobem udržuji je několik lidí, kteří se mnou o tomto problému vůbec nehovoří nebo mě poslouchají co jim říkám a nemyslí si o mě hned, že jsem blázen, jelikož jsme několik let přátelé. Další skupinou jsou také lidi víceméně bez vlastního názoru a ztotožňují se s tím, že jsem vyšinutý paranoidní schizofrenik. Některé z nich slyším ve své hlavě a jsou mezi nimi i ti, které jsem miloval a věřil jim ze všeho nejvíc a čeho jsem se dočkal bylo zlehčování a urážení mě nebo shazování, že povídám blbosti. Poslední skupinou jsou lidi na které v osobním životě nenarazím a slyším je ve své hlavě buď jejich hlasy, které neznám nebo reprodukované  a podle jejich výkladu jsou to ty kteří rozhodují, kdy tohle peklo skončí a kteří mi dávají různé dotazy a zkoumají moje chování a myšlenky na různé podněty a jejich reakce. Je prakticky nemožné jakkoliv potrvdit

Jak se dá přežít tento útok ? Myslím, že ještě lepší otázka je, jak se dá přežít a najít radost v živobytí vůbec ? Nemáme způsob jak identifikovat pachatele , můžeme pouze tříbil prostřednictvím informačních zdrojů a postřehů a blogových výpovědí, které mohou nebo nemusí být spolehlivý. Stejně tak tomu může být u výzkumů či vládních programů jejich politiků,kteří mohou tento stále více se rozšiřující problém tajit či se na něm nepřímo podílet. Nebo že patenty k ovládání mysli jsou zbytečné , protože  technologie kontroly mysli, kterou známe ze současnosti je široce klasifikované a známá již nejméně 75 let co byla vyvinuta vědecky . Je to jako začarovaný kruh ... jako odštípnutá větev nalezená hodně daleko od lesa . Nemůžeme ani podporovat odpověď na otázku, proč se někdo obtěžuje a jak moc strašný zločinu provedl, že si zaslouží takové peklo .

Našel jsem jeden kanál míru v této noční můře. Nebyl jsem schopný potlačit dialog v mé hlavě , ani jsem nebyl schopen potlačit emoce z zkušenosti , ale co se mi podařilo udělat, je najít klid uprostřed chaosu. Sdílím to proto, že mám za sebou jeden nepovedený pokus o sebevraždu a byl jsem na čas odkázán na invalidní vozík a nyní jsem v invalidním důchodu. A až po této nepříjemné zkušenosti jsem dospěl k názoru, že mým cílem je nejen přežít , ale žít a žít bohatě, abych znovu našel radost každý den a miloval a byl milován . Tyto věci jsou podstatou lidského života  a bez nich život nestojí za to žít. A co víc, máme v úmyslu užívat si života a používat vlastní vůli a naší vlastní mysli procházet, ne pouze existovat osamělý na ostrově monster. Ve snaze vám přiblížit moje utrpení popíšu vám 3 hlavní fáze mého obtěžování. Můžete porovnávat své zkušenosti a možná také těžit z toho co mi pomohlo získat zpět svůj život na malé, ale mnohem klidnější stupně.

Při čtení zkušeností dalších obětí ve snaze pochopit co se to se mnou děje, jsem si všiml společného vzoru pronásledování. Viděl jsem průřezově podobnost mých zkušeností s dalšími oběťmi z jejich života. Za prvé a to především , je prvek chaosu a zmatku, který je zaveden. Pouliční divadlo, které je rozdělená do žertovných hovorů dále pak podivný hluk v noci a stupňující se pocit, že se něco děje, že je něco strašně špatně  Poruchy spánku , nebo naopak náhlé nutkání ke spánku, změny osobnosti a nástup smyslových zážitků, které doposud nebyli na denním pořádku jako sny a pískání v uších připomínající tinitus a zvýšená podrážděnost , jsou charakteristickým znakem první etapy obtěžování . A protože tyto věci a znaky se vyskytnou uprostřed velmi normálního života neberou se na vědomí hned na začátku. Paranoia vás začíná  pomalu ujídat více a více a vy začínáte mít , že se někdo dívá a někdo je " Mesiáš ", ale vy nevíte, kdo a proč.

Ve druhé fázi se zdá být nástup sluchových a vizuálních „halucinací“ spolu se zvýšenými smyslovými zážitky. Slova nemohou vystihnout jak neuvěřitelně hrůzná tato druhá fáze může být a věřím, že jí mnoho lidí nepřežije a spáchá pokus o sebevraždu, stejně jako já. Věřím, že když se podíváte zpět na toto období ve vaší vlastní historii obtěžování možná zjistíte, že průběh této druhé fáze je, když jste  se pokusili o sebevraždu nebo byli hospitalizováni a diagnostikováni s libovolným počtem duševních nemocí s největší pravděpodobností schizofrenií, když jste uvedli, že slyšíte hlasy . Můj jediný provedený pokus o sebevraždu se stal tehdy, když jsem nemusel mluvit nahlas a přesto mě ostatní (např. doma sousedi) mohli slyšet a mohli číst moje myšlenky a já jsem byl schopen mentálně ne ně reagovat a zpětnou vazbou mi byli příkazy(GS - gangstalking nebo taktéž OS - organized stalking) co musím udělat, aby to přestalo. Nikdo to však neřekl do očí a přede mnou mluvili jakoby nic nebo srabáky mluvili v dvojsmyslech, aby se to dalo vyložit dvěma způsoby z nichž vždy ten druhý byl ten který měli na mysli a já si to jen špatně vysvětlil (což tzv.gaslighting). Absolutní hrůza je, když vaše pocity vůbec neberou na vědomí a nikdo se vás nezastane a i vaši nejbližší tomu přihlížejí a přehlížejí to jako by se nic nedělo. Začínají narážky na to, že se z vás stal nějaký šmírák ostatních, který dobrovolně sdílí informace s dalšími místo toho, aby vás brali jako jednotlivce (TI - Taregeted Individual - cílenou osobu), kterému z nějakého neopodstatnitelného důvodu znásilnili mysl a „veřejně“ sdíleli jeho informace.

Takže , za prvé jsme terč z čista jasna a bez varování. Prvek překvapení je hlavním faktorem , kterým se stal základem pro druhou fázi. Největší zbraní jenž pachatelé mají ve svém arzenálu není syntetická (umělá,mentální) telepatie nebo působivá senzorická (elektronická,elektromagnetická) technologie, ale prostě tajemství o tom proč jste se stal nechtěnou obětí , která ani neví co se s ní děje a pochopí až teprve po jejich plném napadení vlastní mysli . Vědění je moc a je-li tím myšleno mysl tak nebyla tak silná jednotka , která by to stála za to úsilí nebo za vynaložení finančních prostředků za kontrolu její mysli . Najednou život oběti je v plném chaosu . Během této druhé fáze ztrácíte vaší přítelkyni,vaší práci, vaše přátelé a vaší finanční nezávislost, vaši důvěryhodnost jako lidskou bytost a jste označen a stigmatizován jako osoba s mozkovou poruchou . Co je horší je, že víte, že jste se pomlouval před někým jiným a čím více se „co a proč je nebo není“ snažíte vysvětlit , tím více budete pomáhat vašim trýznitelům v pochopení vašeho vzoru přemýšlení. Kdybych měl popsat peklo na zemi , budou to dva měsíc před nezdařeném pokus ukončit toto nesnesitelné psychické týrání, které jsem prožíval zatímco X lidí v mojí hlavě mě  uráželo, smálo se a všemožně mě obtěžovalo non-stop. Pokud jste rovněž obětí elektronického obtěžování (EH – Electronic Harassment nebo ELM – ElectroMagnetic) víte přesně, co jsem popisoval.

Téměř jako dar od Boha přichází třetí fáze , kdy se mračna rozestupují a začíná vykukovat i slunko. Jindy nesnesitelné chování dobytků v mojí hlavě se pomalu vytrácí a jejich zvěrstva jsou na ústupu. Jinými slovy , obtěžování pokračuje, ale zmenšuje se a stává se " zvládnutelné" . Používám slovo "zvládnutelné" úmyslně, jelikož se člověk může zase věnovat sám sobě a občas se i zaradovat. Zdá se, že tato třetí etapa pokračuje po zbytek viktimizace jednotlivce a bude se její intenzita a krutost pravidelně zvyšovat nebo snižovat napříč tomu, jak se člověk snaží vrátit do normálního života, který vedl předtím. Průběh tohoto období nemusí být pro všechny stejné, ale u mě tomu tak je, že některé dny jsou dobré a některé dny jsou špatné. Při srovnání s tím co se dělo předtím se tohle dá přežít. Nemohu však nyní najít skutečný vzor pro obtěžování v současné době a co je jeho pravým smyslem. Můj osobní dojem z nynějšího průběhu je zjišťování jak se zachovám, když se mi uleví a budu moci rozumě uvažovat a jestli se s tím vším, čím jsem prošel smířím a nechám to být. Něco v tom smyslu, že pokud se oni budou chovat lépe nebudu si jich všímat a budu znovu moc „normálně“ žít. Spokojím se s tím,co se stalo - stalo se a jak se říká jedeme dál bez potřeby vyřešení a dožadování se spravedlnosti a svých práv. Jednoduše klidně mi koukej do hlavy a čti si v ní jako v knížce  výměnou zato, že ti nebudeme otravovat a ničit život jako jsme ti předvedli, že umíme, protože pro nás nejsi nic a přizpůsobovat se budeš ty a ne my.  S tímhle závěrem se ovšem člověk se zdravým rozumem nemůže nikdy smířit a proto vlastně vznikly tyto stránky, aby se co nejširší veřejnost dozvěděla o těchto praktikách a nejenom mých zkušenostech s tímto problémem. Informovanost dalších lidí a možná i potencionálních obětí může v budoucnosti pomoct a co to nejhlavnější, že se další lidé už nebudou podílet na štvaní člověka do bezvýchodných situací, ale naopak mu nabídnou pomocnou ruku a potřebnou oporu.

           17.8.2008 01:10am 12m 0,9‰

Pro ilustraci pár snímků jak vypadá člověk, který už neměl co ztratit, protože už o všechno přišel a nikdo ho neslyšel a neposlouchal. A to co si myslel bral každej jako slovo vyslovené nikoliv slíděné. Stalking a mobbing v ústní formě a vše co bylo přenášeno přímo do mozku prostě a jednoduše nebylo nebo neexistovalo. A jak může být člověk sobodný, když ani nemá možnost s něčím takovým skončit sám. Třeba protože neví kdo a kde mu to dal do pusy, protože v mém případě to mohla být buď to pilulka nebo zubní implantát, jelikož nic jiného nepřichází v úvahu. A tudíž pokud jsem s něčím takovým nikdy nesouhlasil tak jak je mám vědět kde to je a co je potřeba udělat nebo říct osobě, která má možnost to vyndat, když k tomu někoho potřebuju. Je mi prostě odepřena možnost přestat, ale zodpovědný za to jsem jak by se podle stalkingu mohlo zdát. To je omyl, protože žádnou možnost nemám a nikdy jsem neměl. A je snad nemožné si to udělat sám. Pak se člověk nemůže divit, že jsem v bezvýchodné situaci a nucen vše nesvobodně snášet a trpět. 

A takhle vypadá když se testuje něco o čem nemám ani tušení proč a z jakých důvodů se tak děje, natož abych věděl kdo je zodpovědný a jaké rizika jsou pokud se provádí něco v takovém rozsahu. Kdo by k tomuhle dal souhlas a vůbec něco takového povolil, aby se na něm provádělo, snad ne schizofrenik u kterého žádný souhlas není zapotřebí a bere se automaticky jako nesvépravný nebo nepodléhající žádnému právnímu předpisu či normě, které jsou v té době v platnosti či stále platí. A moc by mě zajímalo kdo ze zákonodárců a který z orgánů má vůbec ve své pravomoci udělovat k něčemu takovému souhlas, aby se mohlo provádět. Jsem snad někde v Osvětimi a jsem v rukou Dr.Megele nebo se mi tohle všechno zdá, protože jestliže se toto vůbec neděje tak o tom nejsou žádné záznamy, které nikdo nespravuje, neposkytuje, nekontroluje, neeviduje a něco takového nepovoluje, neschvaluje, netoleruje a hlavně nedodržuje!!! 

Ze strachu o své zdraví aPro zajímavost a rovněž i ze strachu, že nečekaně  uvádím odkaz na téměř kompletní zdravotní dokumentaci https://uloz.to/xc8yivD/lekar-7z ze které lze vyčíst jak je můj zdravotní stav dokumentován.

V mém případě už neplatí ani ty nejzákladnější práva uvedené v listině základních práv a svobod

Článek 7
(1) Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem.
(2) Nikdo nesmí být mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu.

Článek 10
(1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.
(2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života.
(3) Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.

A jestli jsem účastník nějakého experimentu tak pro něj rozhodně neplatí Norimberský kodex. 

1. Základní podmínkou provedení experimentu je dobrovolný souhlas pokusné osoby.

Začátkem jara roku 2011 začínají být hlasy slyšet i na nízké frekvenci. Jsou slyšet jakoby z eteru něco v tom smyslu jako kdyby nad Vámi někdo mluvil megafonem a znělo to z éteru.  Není žádnou novinkou, že lidé tyto hlasy slyšejí a moc rádi je poslouchají, protože informace, které jsou slyšet se jejich osoby nijak nedotýkají a nikde je nepronásledují.  Z mého pohledu jsou to obtěžující hlasy, které se dost často shodují s hlasem reálných a skutečných osob. Ve své podstatě je to stejné jako, když na mě tato osoba mluví z druhého pokoje tudíž, že nevidím co dělá a jestli mluví s jistotou ke mě, ale to co říká se mě určitým způsobem týká nebo dotýká. Pokud se tomu tak děje například u mě v pokoji je to nepříjemné a nemohu s tím nic dělat, ale co je horší, že se tomu tak děje třeba v restauracích nebe veřejně přístupných místech kde mi lidé dávají za vinu jako kdybych byl tím kdo je za to zodpovědný.

Už nejde totiž pouze o psychické týrání, ale o následky na mém těle. Zborcení páteře ke kterému došlo letos březnu v rekordním čase několika hodin je dost velká anomálie i když likvorová cysta jako příčina se zdá být v normě. Žádné vyšetření nevedlo k nálezu exotické choroby nebo jiné možné příčiny scoliosy. Snímky z MRI a RTG dokazují přítomnost cysty stejně jako na první pohled zřejmou scoliosu. Cysta byla pravidelně kontrolovaná a snímaná MRI jako příčina neurologických potiží a bolestí zad a nohou. V červnu byla operativně byla odstarněna cysta stejně jako zborcení Th páteře u které nyní správnou polohu obratlů zajišťují fixátory. 

Tato a další a další nepříjemné skutečnosti a fakta, že se moje tělo a různé jeho časti chovají nepředvídatelně a následné operativní zákroky na mě zanechávají trvalé následky mě ještě více traumatizují. Abych zabránil další újmě na zdraví objednal jsem se k zubaři a den před tím než jsem k němu měl jít se mi abnormálně zvětšil čípek v krku (uvula) a já nemohl pomalu mluvit natož jít k zubaři. To je skutečně omezování a dost nepříjemná realita.

Tento snímek jsem si nechal udělat na vlastní náklady, abych se konečně dopídil k tomu kde ten implantát je a mohl si ho nechat odstranit. Při posledním pokusu zbavit se implantátu jsem si nechal vytrhnout zub o kterém jsem byl přesvědčen, že to je on - nebyl. Zubů mám míň, trápení stejné. Podle lékaře jsou zuby v pořádku a já nemám žádnou možnost ani žádné východisko jak opět normálně žít. Mému okolí je lhostejné v jakém prostředí a situaci jsem. Den co den trpím bolestí celého těla (nohy,záda,hlava,ruce), které se stupňují a stále zhoršují. Mám potíže se zády a každodenní strach z toho, že se mi opět stane něco z páteří a ochrnu.

Zhruba pět měsíců od poslední operace mi opět prasknul šroub. Je normální, když se snažím lidem říct, že to co se děje se už vymyká a pokaždé dostal téměř stejnou odpověď za to si můžeš sám. Tak ano můžu a normalní je čumět někomu do kebule x let popírat to a místo toho si dávat dostaveníčko na fórech jako jsou reddit a  vesele to probírat. Jak už jsem dávno zjistil všichni jsou zřejmě seznámeni kde veškeré informace jsou na jediném místě odkud je čerpají a dále používají proti mě. Dříve byly tyto informace používány proti mé osobě formou mobbingu a stalkingu nyní zjišťuji, že i kyberšikanou a ne první týden. Je to nehorázné co všechno je napsané lidmi, jenž se živí tím, že na druhých zkoušejí jak se budou chovat a ostatními lidmi, kteří se tím dokáží bavit. Všichni dohromady jsou schopni tím trávit stovky hodin (tisíce hodin i roků)  Neustálým stresováním a úmyslným psychickým ničením mého života mě dohnali až na samý konec. K pokusu o sebevraždu. Přesto, že jsem přežil a byl po nějakou dobu upoután na invalidní vozík mi někteří nedali pokoj. V průběhu léčení mě obtěžovali hlasy stejně tak jako několik pacientů svými slovnímy projevy, které hrály se všemi ostatnímy včetně mě jedno velké divadlo, které se zčista jasna přestěhovalo z mojí hlavy ven mezi ostatní. Jako bych byl uprostřed války lidí se mnou a myslí, kterou chtějí v jeden okamžik svým nátlakem a řečmi zničit. Jako bych byl něčím zkaženým, páchnoucím co mezi sebou nesnesou. Stejně jako před tím v práci a v místě bydliště. O to víc jsem rozčarován, že tato technologie bude usnadňovat život právě takovým pacientům jako jsem byl a stále jsem. Ale, že mě právě Ti stejní mezi sebou nesnesli je čistá pravda.

Pomoc a lepší život, který si od toho slibuje postižený člověk a doufá v cokoliv je bláznovství, které mu nikdo zadarmo nedá. Místo toho by si měli uvědomit, že jsou to právě oni kdo to chce a dobrovolně souhlasí a to je rozdíl proč jsem skutečně postižený a za takovou osobu se považuju.

Kdo mi chce tvrdit, že mám možnost a dělám si srandu nebo beru vše na lehkou váhu. 

Kolik lidí si mě a moje myšlenky den co den čte nechce mi pomoct s tím, aby mi řekli webovou adresu ze které čtou. Místo toho jsou schopni mi celé roky lhát a popírat to. Do té doby je internet plný informací z mého soukromí, které lidi píšou a říkají jako kdyby se nic nedělo. Koukají na můj život po tisici v jeden okamžik a jsou takový parchanti, že je šíří a moje soukromí takto ignorují. Spousty těchto informací používají k pouličnímu stalkingu cyberstalkingu mé osoby a leckdy to působí jako kdyby se snažili vymámit z někoho jiného další informace, kterým se budou zastřešovat jako osobou, která se k tomu může vyjadřovat. Na ulici a ve městě na mě lidi ukazují, volají a pokřikují jako kdybych byl tím kdo jim nechtěl pomoct a všechny svoje tajemství jim chtěl říct. Nechtěl a neměl jsem to nikdy v úmyslu od začátku jsem chtěl a potřeboval pomoct a měl snahu lecos jim říct, ale každý z mého okolí ze mě dělal nemocného a bylo mu proti srsti, že jsem tím kdo chtěl říct o co jde. Zatímco oni byli Ti kdo měli informace a věděli, že si lze číst co se odehrává v mé hlavě jak článek ze slabikáře a měli to být oni, kteří měli pomoct a ne se smát a rozdávat si adresu a tvářit se jako kdyby měli zemřít pokud to řeknou.

Stalo se přesně to co jsem předpokládal. Nic se nikam nepohnulo a nikdo neposlouchal ani nečetl co jsem říkal. Jediné co posouvá z místa jsou obratle a neustálé obtěžování v podobě stalkingu/obtěžování. Nemyslím si, že je pro někoho důležité proč a co je příčinou, pokud to zrovna nedělají jemu. Nejhlavnější je přeci být nejvíc postižený, avšak pouze s flastrem na ruce pod kterým je škrábanec. Mimochodem za nešikovnost druhý nemůže, ale svést to na něj lze vždy. Nechápu jak v dnešním demokratickém světě a dost vyspělém právním systému je možné pošlapat základní lidská práva. Lhostejnost všech, kteří mají možnost něco změnit mě zaráží. Ovšem jestli zákonodárci spoléhají, že se problém vyřeší sám nebo se rozplyne jako dým, tak je vše správně a Vy ostatní můžete s klidem přihlížet. Nejsem schopen pochopit nad čím tolik přemýšlí a váhají. Nad celým tímto problém jakoby se vznášela svatozář, kterou ctí nebo naopak je řešením problému společnosti nikoliv jedince. Myslím, že pár jedinců je už společnost nikoliv většina, která je v mém případě důležitější. A chce tato většina dopadnout stejně jako moje maličkost?  Neřekl bych a hrozně by mě zajímalo kdo by mi chtěl tvrdit, že jsem v minulosti souhlasil v rámci nějakého projektu nebo léčby vystaven ohrožení své osoby, soukromí nebo cti. Nikdy mě nikdo neinformoval a nesdělil, že se o mě budou shromažďovat data ke kterým bude mít kdokoliv přístup a budou volně k dispozici každému. K čemu je takový zákon o stalkingu, když nemám jedinou možnost jak prokázat, že jsou tyto informace zneužívány ať už se jedná o mou osobu nebo ostatní. Nicméně před rokem 2010 ani žádný takový zákon ani nebyl a rovněž ani jiné zákony jenž by to řešily. 

V současném trestním zákoně č. 140/1961 Sb. (dále jen „TZ“) ovšem trestný čin stalkingu nenajdeme. To ale neznamená, že by pachatele stalkingu nebylo možné postihnout podle jiných ustanovení trestního zákona. Stalker může být odsouzen např. za trestný čin násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci (§ 197a TZ), pomluvu (§ 206 TZ), omezování osobní svobody (§ 231 TZ), vydírání (§ 235 TZ), porušování domovní svobody (§ 238 TZ) za podmínek uvedených v těchto ustanoveních. Dojde-li v důsledku stalkingu k újmě na zdraví nebo smrti, pak je možný postih za ublížení na zdraví (§ 221, § 222 TZ) nebo za vraždu (§ 219 TZ).