Zdravotní problémy zapříčiněné mobbingem

DŮSLEDKY MOBBINGU NA OBĚŤ A JEJÍ SOCIÁLNÍ OKOLÍ

Důsledky mobbingu na psychické a fyzické zdraví oběti

V kapitole stupně mobbingu je zmíněno rozdělení mobbingu na tři stupně podle jeho vlivu na duševní zdraví oběti. Škody způsobené opakovanými sociálními útoky mají kumulativní a gradující charakter. Za situace psychického teroru je pro oběť složité rozeznat varovné signály a hledat pomoc včas, dokud je ještě možné zabránit hrozícímu onemocnění. Normální, naučené způsoby vyrovnání se se stresem mohou fungovat při prvním stupni mobbingu, ale jsou bohužel nedostačující při dlouhodobém mobbingu. To, jaké důsledky bude mít mobbing na oběť záleží na mnohých faktorech (jak dlouho je oběť mobbingu vystavena, nakolik poskytuje podporu rodina a přátelé, jaká je hladina tolerance oběti atd.). Zda a čím oběť onemocní záleží na genetických a osobnostních predispozicích (někteří tíhnou k depresi, jiní k paranoie; psychosomatická onemocnění se vyvíjejí podle teorie orgánové volby atd.).

N. Davenportová (1999) popsala typické symptomy u jednotlivých stupňů mobbingu:

Stupeň 1:

- častý pláč

- občasné poruchy spánku

- podrážděnost

- snížená schopnost koncentrace

 

Stupeň 2:

- přetrvávající poruchy spánku

- vyšší krevní tlak

- gastro-intestinální problémy

- poruchy pozornosti

- nepřiměřené snížení nebo zvýšení váhy

- deprese

- zneužívání alkoholu nebo drog

- vyhýbání se pracovišti (absentérství nebo vyhledávání práce mimo pracoviště)

- úzkostnost a rozvoj fobií

 

Stupeň 3:

- deprese

- suicidální tendence a pokusy

- panické ataky

- rozvinutá psychosomatická onemocnění

- působení násilí třetí straně

 

Mnoho odborníků se zabývá v souvislosti s mobbingem otázkou osobnosti postiženého. Existuje názor, že osobnost mobovaného má znaky "premorbidní osobnosti" a mělo by se k nim přihlížet jako k sociálnímu faktoru v situacích mobbingu. Nicméně dodnes nebyla existence této "premorbidní osobnosti" empiricky prokázána. Nebyla nalezena žádná souvislost mezi procesem mobbingu a osobností mobovaného (Leymann, 1992, v Davenportová, 1999).

Poruchy přizpůsobení (F43.2)

Dle DSM-IV a MKN-10 jsou poruchy přizpůsobení definovány následovně:

"stavy subjektivních potíží a poruch emotivity, které jsou obvykle na překážku společenskému styku a výkonu. Vyvíjejí se v období adaptace na významnou životní změnu nebo na stresovou životní událost" (Smolík, 1996, str. 274)

U jedince se projevují stejné symptomy jako u afektivních poruch (kromě bludů a halucinací), neurotických poruch a poruch chování, ale kritéria pro jednotlivé poruchy nejsou splněna. Poruchy přizpůsobení mohou být dále specifikována na:

- krátkou depresivní reakci

- prodlouženou depresivní reakci

- smíšenou úzkostnou a depresivní reakci

- s převládajícími poruchami emotivity

- s převládajícími poruchami chování

- s převahou jiných specifických příznaků

 

Poruchy přizpůsobení by měli odeznít do půl roku po pominutí působení stresoru. Trvá-li porucha 6 měsíců nebo déle, označujeme ji jako chronickou poruchu přizpůsobení. Typickými stresory, které mohou způsobit poruchy přizpůsobení je např. změna sociální podpory a hodnot (migrace, statut uprchlíka), velké vývojové změny (nástup do školy, rodičovství, odchod do důchodu) apod. Někteří autoři sem řadí i šikanu (řada poruch přizpůsobení vzniká při výkonu základní vojenské služby), někteří ji považují za závažnější stresor. Prof. Leymann hodnotil mobbing jako velmi závažný sociální stresor a v této souvislosti hovoří o posttraumatické stresové poruše.

Post-traumatická stresová porucha (F43.1)

Dle DSM-IV je definovaná posttraumatická stresová porucha (Post-traumatic Stress Disorder, dále PSTD) jako:

"opožděná nebo protrahovaná odpověď na stresovou událost nebo

na situaci, krátkého nebo dlouhého trvání, která má výjimečně nebezpečný nebo katastrofický charakter a která by pravděpodobně způsobila hluboké rozrušení téměř u kohokoliv. Typickými projevy jsou epizody opakovaného znovuprožívání traumatu v podobě živých vzpomínek, snů nebo nočních můr, při kterých se znovu vynořují dosud živé pocity ochromení a emočního oploštění, odtažení se od ostatních lidí, netečnost vůči okolí, anhedonie a vyhýbání se činnostem a situacím připomínajícím trauma." (Smolík, 1996, str. 271) Můžeme považovat mobbing za tak silný stresor, aby způsobil PTSD? Je skutečně srovnatelný s zážitky živelných katastrof, války, únosů, přímého ohrožen života svého nebo blízkých, svědectví usmrcení jiné osoby, znásilnění atd.? Prof. Leymann se domnívá, že dlouhodobé kruté útoky na sebehodnocení a identitu jedince jsou srovnatelné s výše jmenovanými zážitky. Dochází k paralýze osobnosti, oběť je vyloučena ze sociální skupiny (potřeba patřit do určité sociální skupiny je jednou ze základních lidských potřeb).

PSTD může vyústit v trvalou změnu osobnosti. Manuál WHO ICD-10 popisuje typické symptomy nalezené u pacientů trpící posttraumatickou stresovou poruchou. Tyto změny ústí do depresivní nebo obsesivní poruchy. Existují i případy, kdy jedinec, vystavený dlouhletému šikanování, trpí oběma okruhy symptomů. Prof. Leymann předefinoval na základě svých klinických zkušeností symptomy trvalé změny osobnosti po PTSD a vytvořil tři okruhy:

1. trvalá změna osobnosti s převažujícími obsesivními symptomy:

- hostilní a podezřívavý přístup k okolí

- trvalý pocit nejistoty a pocit konstantního nebezpečí

- nutkavá víra v daný osud, která vede k snížení tolerance jeho okolí a izolaci a samotě

- zvýšená citlivost k nespravedlnosti a opakovaná identifikace s utrpením

 

2. trvalá změna osobnosti s převážně depresivními symptomy:

- pocit prázdnoty a beznaděje

- chronická neschopnost prožívat radost v běžných životních situacích

- riziko drogového abúzu a zneužívání psychofarmak

 

3. trvalá změna osobnosti s dalšími symptomy, jež naznačují, že se pacient vzdal

- úmyslná izolace od okolí

- pacient se necítí být členem společnosti (tzv. "alienating effect")

- cynický přístup ke světu

 

V průběhu chronické fáze PTSD již nelze hodnotit původní osobnost oběti. Lze pouze diagnostikovat destrukci osobnosti. V této fázi se setkáváme u obětí mobbingu se stejnými symptomy, jakými trpí např. oběti násilných trestných činů, katastrof, znásilnění, únosů apod.

 

Reaktivní deprese

U obětí mobbingu se také často setkáváme s reaktivní depresí, provázenou stavy smutku, nedostatku zájmu, nedostatku energie a nízkým sebehodnocením. Etiologie reaktivní formy deprese je připisována především psychologickým a existenciálním (situačním) faktorům, za hlavní příznaky považujeme mírnou až středně těžkou depresi, úzkost, podrážděnost a poruchy usínání.

Neurotické poruchy v důsledku mobbingu

Spíše než s komplexními neurotickými poruchami se u obětí mobbingu setkáváme s jednotlivými neurotickými symptomy, které jsou typické pro různé druhy neurotických poruch. Jedná se např. o pocity ohrožení, potíže s koncentrací, "pocity knedlíku v krku", insomnii, rozvoj fobií, panické ataky, neklid, podrážděnost, únava, snadné pohnutí k slzám, obsese a kompulze, apod. v různé kombinaci. Pro samotnou neurotickou poruchu ale nejsou splněna diagnostická kritéria.

Syndrom hopelessnes, helplessness

Jednou ze závažných reakcí na stres je syndrom hopelessness-helplessness, tedy syndrom naprostého vzdání se, beznaděje a bezpomoci (behaviorální ekvivalent je giving up - given up syndrom). Oba tyto termíny zavedli Schmale s Engelem v kontextu oblasti psychosomatiky. Popsaný syndrom obsahuje:

- bolestivý pocit bezmoci a beznaděje při určitém problému

- subjektivní pocit neschopnosti danou situaci řešit (snížená "personal competence")

- pocit ohrožení a malého uspokojení ze vztahů k ostatním a z role ve společnosti

- ztrátu souvislostí mezi minulostí, přítomností a budoucností, snížená schopnost naděje a    důvěry

- tendence oživovat a znovu prožívat dřívější deprivace a selhání

Lze tedy vypozorovat i jakési "slastné utrpení", bolestné kochání se vlastními nedostatky a neschopností. Postižení se tohoto pocitu

nechtějí vzdát, ulpívají na těchto masochistických tendencích, často se nebojí tolik dalšího neúspěchu jako spíš možnosti ztratit tento způsob obrany.

Role rodiny oběti

Stejně jako v jiných případech sociálního stresu hraje rodina důležitou roli při vyrovnávání se s mobbingem. Klidné a stabilní rodinné prostředí, možnost podělit se o problémy a důvěřovat blízkému člověku je důležitý profylaktický moment. Mobbing ale často naruší i osobní a rodinné vztahy. Oběť je podrážděnější, má zřetelné potíže, často si stěžuje, má paranoidní tendence a díky zaměření na svoje problémy se rodině méně věnuje. Někdy se za své problémy na pracovišti stydí, snaží se je před rodinou skrýt nebo ji před nimi "chránit". Blízcí oběti nevědí, jak si mají vysvětlit její náhlé změny v chování. V případě, že nevědí o existenci mobbingu, který je prezentován jen jako "moc práce" nebo "malé problémy v práci", hledají příčiny změny chování jinde. Naopak, pokud jsou zapojeni do celé situace, mohou ztrácet trpělivost s posloucháním potíží stále dokola a celou situaci podceňují.

                

Davenportová uvádí jako typické tyto symptomy, resp. změny chování:

- opakující se a nutkavé vyprávění o chování spolupracovníků

- málomluvnost

- nepřiměřený negativismus

- úzkostnost a podezřívavost

- plačtivost

- podrážděnost

- výrazná emotivita a vztek

- izolace

- snaha skrývat pocity

- odmítání pomoci

- zvýšená závislost

- snížená schopnost koncentrace, zmatenost

- zapomnětlivost

- únava a vysílení

- zvýšené nebo snížené psychomotorické tempo

- zvýšená nebo snížená fyzická aktivita

- změna stravovacích návyků, přejídání nebo nechutenství

- častější užívání návykových látek (nikotinu, alkoholu, léků, apod.)

- poruchy spánku

- kompulzivní chování

- změny v osobní hygieně nebo stylu oblékání

- častější úrazy

- psychosomatické poruchy

 

Role přátel oběti

Tak jako při jakémkoli jiném stresu nebo náročné životní situaci pomáhají přátelé a pravidelné aktivity mírnit důsledky tohoto stresu. Přátelé mají obvykle lepší náhled na situaci, dokáží se na problémy dívat komplexněji než rodinní příslušníci, kteří jsou pod větším vlivem emocí. Je velmi důležité, aby oběť nepřestala provozovat svoje koníčky a sportovní aktivity. Čím déle se udrží v dosavadním "běžném" životě, tím lépe pro ni. Tyto vedlejší aktivity mají silný podpůrný prostředek; jednak přesvědčují napadeného o tom, že dokáže mimo pracovní prostředí normálně fungovat a že se tedy problémy týkají práce, a také posilují jeho sebehodnocení a sebedůvěru. Je přáteli přijímán a respektován, navazuje a udržuje zde zdravé lidské vztahy.

Příčina stresu

Pravda o zvládání stresu, stresu, stres v práci, stres v zaměstnání, pracovní stres, pracovní stres, atd.

Stres. Je to na každého z nás myslí. Nebo spíš jejich těla. Ale co způsobuje stres? Pokud jste byl zaslán na kurz zvládání stresu, nebo jeho levnější variantu, stres povědomí Samozřejmě, je pravděpodobné, budete moc neumíme o příčinách stresu. Možná víte, jak se svírá hýždě poté uvolněte, jak si dech out (doufejme, že nevyžaduje změnu spodní prádlo), ale jediný způsob, jak se zabývají stres je identifikovat příčiny a pak pracovat na snížení nebo odstranění příčiny. I když je nutné pro hodnocení rizika a stresu audity, mnozí zaměstnavatelé jsou ostýchavé o příčinách stresu. Podpora zaměstnanců snášet dlouhodobé negativní stres - například tím, že přinutí je k účasti na zvládání stresu seminář - by mohlo být nastavení je, aby se posílil další újmy na zdraví a stres-související s nemocí.

Je to často není známo, že existují dva druhy stresu: Pozitivní stres výsledky z dobře-řízené pracoviště a může být využita pro zvýšení výkonu, zatímco negativní stres - což má za následek stres-související s nemocí a způsobuje Ublížení na zdraví - výsledky ze špatně -řízené pracoviště, ve kterých neadekvátní zaměstnanci tyran skrýt jejich nepřiměřenost. Když lidé používají slovo "stres" na jeho vlastní, oni obvykle znamenají "negativní stres".

                                            

Stres není zaměstnanec neschopnost vypořádat se s nadměrným pracovním vytížením nebo nevítané pozornosti šikany co-pracovníků a manažerů, stres je důsledkem zaměstnavatele neposkytnutí bezpečného pracoviště.

Různí lidé reagují s různým stupněm stresu na různé stresory. Nicméně, tam jsou nejméně čtyři faktory, které určují, do jaké míry z nich bude cítit zdůraznil:

• Ovládání: člověk cítí zdůraznili, do jaké míry vnímají, že nejsou pod kontrolou stresu, v práci, zaměstnanci nemají žádnou kontrolu nad jejich řízením
• Předvídatelnost: člověk cítí zdůraznili, do jaké míry jsou schopni předpovědět chování nebo výskytu stresu (tyrani jsou notoricky nepředvídatelné v jejich chování)
• Očekávání: člověk cítí zdůraznili, do jaké míry vnímají své okolnosti nejsou zlepšení a nezlepší (a šikany situace téměř vždy zhorší, a to zejména jako jeden zisků pohled na příčiny)
• Podpora: člověk cítí zdůraznil do té míry, do které jim chybí podpůrné systémy, včetně kolegy v práci, management, personální, Unie, partner, rodina, přátelé, osoby v moci, státní orgány, odborníky, a zákon

Jakmile je stres odpověď, je aktivován, tělo energie je přesměrován na Kde je to zapotřebí, tak srdeční frekvenci, krevní tlak a dýchání na zvýšení úrokových sazeb. Všechny non-základní tělesné funkce jsou dočasně vypnout nebo provozovat na nižší úrovni, patří k nim trávení, růst, sexuální systémy (menstruační cyklus, libido, produkci testosteronu), imunitní systém, skladování energie, jako jsou tuky, atd. V reakci na hrozbu, glukózy, jsou bílkoviny a tuky rychle propuštěn z skladování (ve svalech, tukových buněk a játra) a energie se stane hojně k dispozici na ty svaly, které vám pomohou v boji proti nebezpečí, nebo utéct od toho. V extrémních případech střev a močového měchýře se spontánně evakuovat do Posviťme si na břemena, zápach může také pomoci odradit útočníka. Nemá smysl na trávení, rozmnožování a imunitní systém etc nadále fungovat, pokud jste pravděpodobně šavle-zuby tygra večeři v příštích deseti minut - lepší přesměrování, že energie v vyhýbat se být v nabídce.

Proto, vyhlídka chodit do práce, nebo si myslel, nebo zvuk tyran blížící se okamžitě aktivuje stresovou reakci, ale boj nebo let jsou obě nevhodné. V opakované šikana, stresové reakce připravuje tělo reagovat fyzicky, když to, co je požadováno, je zaměstnavatel-široký anti-šikanu politiky, znalost šikany motivací a taktiky, asertivní odpovědi se bránit proti neoprávněnému slovní a fyzické obtěžování, a účinné zákony proti šikana jako konečný odrazující nebo arbitra, když všechno ostatní selže.

Únava

Únava způsobená šikany, je pochopitelné, uvědomíme-li si, že tělo v boji nebo letu mechanismus nakonec se stává aktivní po dlouhou dobu, někdy polořadovka-trvale. Pro osoby s pravidelnou denní práci, je aktivace poslední od neděle večer - při představě, že bude muset jít do práce na následující den - až následující sobotu ráno - při představě, dva dny úlevy.

Bojuj nebo uteč mechanismus je navržen tak, aby provoz krátce a občas, ale když aktivován pro neobvykle dlouhou dobu, způsobuje, že tělo je fyzické, duševní a emocionální baterie mozků suché. Energie uložené v těle jako protein, glykogenu a triglyceridů je rychle přeměněn zpět na aminokyseliny, glukóza a mastné kyseliny etc pomoci tělu vypořádat se s hrozbě. Proces přeměny dosáhnout prostřednictvím uvolňování stresových hormonů, jako jsou glukokortikoidy, glukagon, adrenalin (adrenalin) a norepinefrin (noradrenalin), které se spotřebovává energie. Stresových hormonů také spustit přeměnu bílkovin v těchto svalů není nutné pro boj nebo let do amino kyselin.

Zatímco lidské tělo je schopno snést značné úrovně a krizových obdobích, kdy je stres odpověď zapnutý po dlouhou dobu, tělo nevyhnutelně utrpí škodu přes dlouhodobé zvýšené hladiny glukokortikoidů (které jsou toxické pro mozkové buňky), nadměrné vyčerpávání energie rezervy, což vede k únavě, ztrátě pevnosti a vytrvalosti, svalové plýtvání (stejně jako v steroidní myopatie, kdy pacienti dostávají vysoké dávky glukokortikoidů k léčbě různých onemocnění), a dospělý-počátek diabetes.

Na víkend a dny volna, může oslabený imunitní systém není boj off viry (např. nachlazení, chřipka, infekční mononukleóza apod.) a osoba trpí neustálým onemocnění, během kterého baterie se nenabíjí. I bez virové infekce, nutkavost a narušené spaní vzory brání tělo před doplnění zásob energie. Reaktivace bojuj nebo uteč mechanismus před návratu do zaměstnání produkuje tok stresových hormonů, které se zdají dočasně potlačit účinky nemoci.

Možné fyzické a emocionální příznaky pracoviště mobbingu

Pracovišti mobbbing může způsobit celou řadu zdravotních problémů, někteří projevují jako tělesné symptomy a jiné jako psychologické účinky.

Pokud jste chytit vaši situaci dostatečně včas, můžete také dostat přes situaci, bez jakéhokoliv poškození vašeho zdraví, bychom nechtěli, aby někdo věřit, že některé závažné zdravotní následky zde uvedené jsou nevyhnutelné. I když, jak Dr. Gary Namie říká, typ osobnosti s největší pravděpodobností bude šikanováno, jsou i tací, kteří jsou pravděpodobně 'zůstat nejdéle a získat nejvíce poškozených'.

Co bude následovat, v žádném případě není vyčerpávající seznam - jen některé z nejběžnějších příznaků.

Obecně horší vás jsou šikanováni, a čím déle trvá, tím více budete mít příznaky. Do jaké míry se u Vás objeví některé nebo všechny tyto účinky závisí také na intenzitě cílení, a vaše sociální podpory strukturu.

Tělesné příznaky:

• Snížená odolnost vůči infekci vedoucí k častým nachlazení, kašel, chřipka, infekční mononukleóza, apod. (zejména na dny volna, např. o víkendech a svátcích)
• Bolesti na hrudi a anginy pectoris
• Vysoký krevní tlak
• Infarkty
• Strokes
• Bolesti hlavy a migrény
• Ztráta chuti k jídlu (i když pár lidí reagovat přejídání)
• Syndrom dráždivého tračníku
• Reaktivní zvracení před, během nebo po setkání (nebo na místě "spouštění" incident, osoba, místo nebo věc, nebo pouze ze pomyšlení na některá místa, tj. na pracovišti)
• Podráždění kůže a kožních onemocnění (např. ekzémy, lupénka, pásový opar, vnitřní a vnější vředy, kopřivka)
• Hormonální problémy (poruchy menstruačního cyklu, dysmenorea, ztráta libida, impotence)
• Neobvyklé nemotornost (např. neschopnost uchopit malé předměty, samostatných listů papíru, nebo tendence k poklesu poháry, atd.)
• Problémy se spánkem, včetně nočních můr a probouzí brzy
• Narušení rovnováhy
• Záchvaty paniky, pocity nervozity a úzkosti, nadměrné pocení, třes, bušení srdce
• Společné a svalové bolesti bez zjevné příčiny
• Bolesti v zádech
• Nadměrné muset kousnout nebo skřípání zubů
• Tiků
• Poškrábání
• Fyzikální necitlivost, zejména v prstech, prsty a rty
• Oční problémy, jako jsou nové recepty potřeby "prakticky přes noc"
• Odpor k hluku a jasné světlo
• Vývoj nových alergií

Emoční příznaky:

• Zmatek a zmatek, neschopnost pochopit, co se děje a proč se to stalo
• Silný pocit odmítnutí, neschopnost přesvědčit, že zážitek byl skutečný, vaše odmítnutí je podpořen popření těch kolem vás a hlavně lidí v orgánu
• Plačtivost
• Podrážděnost, krátký-temperedness, náhlé intenzivní hněv a občas násilné výbuchy
• Hyperawareness, akutní smysl pro čas kolem, měnící se roční období, vzdálenosti při cestování
• Zvýšení povědomí o životním prostředí, větší úctu k přírodě, pocit ", kteří chtějí zachránit planetu"
• Bdělost, což cítí jako ale není paranoia, a která může být (někdy záměrně) mislabelled jako paranoia těch kolem vás
• Vzpomínky a záznamy, které jste schopni vypnout
• Zhoršení paměti, zapomnětlivost, paměti, která je intermitentní, zejména ze dne na den triviální věci
• Obtíže při učení nových informací
• Neschopnost se soustředit
• Přehnaná reakce vylekat
• Přecitlivělost - téměř každé akci nebo poznámka je vnímána jako kritická nebo hrozí-li, i když víte, že není
• Hluboký pocit zrady
• Nutkavost - zkušenosti se nad svým životem, můžete dostat to z tvé mysli
• Deprese (reaktivní, nikoli endogenní)
• Nadměrné stud, rozpaky a pocit viny
• Zbytečného strachu
• Nízká vlastní-úcta a nízké sebevědomí
• Hluboký smysl pro nezpůsobilosti, undeservingness a non-nároku
• Emoční necitlivost, anhedonia, neschopnost cítit lásku nebo radost
• Podrážděnost (označení vnitřní psychiky došlo k poškození)
• Odchlípení, vyhýbání se cokoliv, co vám připomíná zkušenosti
• Fyzické a psychické ochromení v každém připomenutí zkušeností
• Zvýšená závislost na drogách (kofein, nikotin, alkohol, prášky na spaní, trankvilizéry, antidepresiva, ostatní látky) což ústí v další ohrožení zdraví
• Comfort výdaje (a následné finanční problémy)
• Myšlenky na sebevraždu av některých případech vraždy

                                           

Stále více výzkumných pracovníků je o tom, že diabetes, astma, alergie, fibromyalgie, roztroušená skleróza (MS), chronický únavový syndrom (ME), hydradentitis supurativa (bolestivé kožní onemocnění), a dokonce i některé formy rakoviny které způsobuje nebo zhoršuje stresem.

Časté příznaky PTSD a komplexní PTSD
 

• Přecitlivělost a podezřívavost (pocit, ale není paranoia)
• Přehnaná reakce vylekat
• Plačtivost
• Popudlivost
• Náhlé rozzlobený nebo násilným výbuchům
• Vzpomínky, noční můry, rušivé vzpomínky, záznamy, násilné vizualizace
• Triggers
• Poruchy spánku
• Vyčerpání a chronické únavy
• Reaktivní deprese
• Vina
• Pocity oddělení
• Vyhýbání se chování
• Nervozita, úzkost
• Fóbie o konkrétních denní rutiny, události nebo objekty
• Iracionální či impulsivní chování
• Ztráta zájmu
• Ztráta ambice
• Anhedonia (neschopnost cítit radost a potěšení)
• Nedostatečná koncentrace
• Zhoršení paměti
• Bolesti kloubů, bolest svalů
• Emoční necitlivost
• Fyzikální necitlivost
• Nízká vlastní-úcta
• Ztráta libida
• Drtivý pocit nespravedlnosti a silnou touhu něco udělat

                               

Rozdíly mezi duševní nemocí a psychiatrické zranění

Osoba, která je šikanováno nakonec řekne něco jako "Myslím, že jsem paranoidní ..."; jsou však správně identifikoval bdělost, příznak PTSD, ale s použitím populární, ale nepochopený slovo paranoia. Rozdíly mezi bdělost a paranoia udělat dobrý výchozí bod pro určení rozdílů mezi duševní nemocí a psychiatrické zranění.

 

Paranoia	Přecitlivělost (podezřívavost)
paranoia je forma duševního onemocnění, příčinou je myšlenka být vnitřní, tj. malá změna v bilanci chemii mozku	je reakcí na vnější události (násilí, nehody, neštěstí, porušení, vniknutí, šikana atd.), a proto zranění
paranoia tendenci snášet, a ne dostat lepší jeho vlastního podnětu	odeznívají (dostane lepší), i když pomalu, když osoba je mimo, pryč od situace, která byla příčinou
paranoik nebude přiznat pocit paranoidní, protože nemohou vidět jejich paranoia	hypervigilant osoba si plně uvědomuje, jejich bdělost a bude snadno artikulovat svůj strach, i když s použitím nesprávné, ale zpopularizoval výraz "paranoia"
někdy reaguje na léčbu drogové závislosti	drogy nejsou pozitivně hypervigilant lidí, s výjimkou extrémních podmínek, a to jen krátce, často drogy mají žádný účinek, nebo mohou dělat věci horší, někdy zasahovat do těla vlastní proces hojení
paranoik často má velikášství, klamné aspekty paranoia je obsažena v dalších forem duševních nemocí, jako je schizofrenie	hypervigilant osoba má často snižuje smysl self-hodnota, někdy dramaticky tak
paranoik je přesvědčen o jejich domýšlivost	hypervigilant osoba je často přesvědčen o své bezcennosti a často popírat jejich hodnotu pro ostatní
paranoia je často viděn ve spojení s dalšími příznaky duševní choroby, ale ne ve spojení s příznaky PTSD	přecitlivělost je viděn ve spojení s dalšími příznaky PTSD, ale ne ve spojení s příznaky duševní choroby
paranoik je přesvědčen o tom jejich věrohodnosti	hypervigilant osoba si je vědoma toho, jak nepravděpodobné své zkušenosti zvuky a často se ani nechce věřit, že samy o sobě (nevěřícně a popření)
paranoik cítí pronásledován osoby nebo osob, neznámý (např. "Oni si na mě")	hypervigilant osoba je přecitlivělý, často je však vědom nevhodnosti jejich zvýšená citlivost, a může určit osoby odpovědné za jejich psychiatrické zranění
pocit pronásledování	větší pocit zranitelnosti vůči viktimizace
pocit pronásledování, které pociťují paranoik, je klam, pro většinou ne-jeden je jim jde po krku	hypervigilant osoby pocit ohrožení je dobře-založená, pro sériový násilník je ven, aby se jich zbavit a často nucen jiní do pomoci, např. prostřednictvím mobbing, hypervigilant osoba často není možné (a odmítá), vidět, že sériový násilník je dělají vše pro to, aby se jich zbavit
paranoik je v neustálé pohotovosti, protože vědí, někdo jim jde po krku	hypervigilant osoba je na záznamu v případě, že je nebezpečí
paranoik je jisté, jejich víry a jejich chování a očekává, že ostatní ke sdílení, že jistota	hypervigilant osoba nemůže přinést sebe k přesvědčení, že násilník nemůže a nebude vidět efekt jejich chování má, že lpět naivně k mylné přesvědčení, že násilník bude uznávat jejich provinění a omluvit se

 

 

 Ostatní rozdíly mezi duševní nemocí a psychiatrické zranění:

Duševní nemoci	Psychiatrické zranění
příčinu často nelze identifikovat	příčinou je snadno identifikovatelné a ověřitelné, ale popírají, ty, kteří jsou odpovědní
osoba může být nekoherentní, nebo to, co říkají nedává smysl	osoba je často artikulovat, ale brání tím, že kloub traumatizovaný
osoba, může se zdát být posedlý	osoba je posedlý, a to zejména ve vztahu k identifikaci příčinou jejich zranění a oba se zabývají příčiny a provádějící jejich využití
osoba, zapomíná na jejich chování a vliv má na ostatní	osoba je ve stavu akutní self-uvědomění a vědomí o jejich stavu, ale často nejsou schopni vysvětlit
deprese je klinickým nebo endogenní deprese	deprese je reaktivní, chemie se liší od endogenní deprese
zde může být historie deprese v rodině	tam je velmi často žádná historie deprese v jednotlivých nebo jejich rodinnými
osoba obvykle vystavovány psychické problémy dříve, než	Často není historie duševními problémy
může reagovat neadekvátně k potřebám a obavám další	reaguje empathically na potřeby a zájmy ostatních, a to navzdory své vlastní škodě
zobrazuje jistota o sobě, že jejich podmínky a jejich akce	je často velmi skeptický ohledně jejich stavu a situaci a je ve stavu nedůvěry a zmatku, které budou snadno a často formulovat ("Nemůžu uvěřit, že je to se mnou děje" a "Proč právě já?" - klikněte zde pro odpověď)
může trpět pronásledování komplex	mohou mít neobvykle zvýšený pocit zranitelnosti na případné poškození (např. bdělost)
sebevražedné myšlenky jsou výsledkem zoufalství, sklíčenosti a beznaděje	sebevražedné myšlenky jsou často logicky a pečlivě si myslel-out řešení nebo uzavření
exponáty zoufalství	je řízen hněv nespravedlnosti
často nemusí se těším na každý nový den	těší se na každý nový den jako příležitost k boji za spravedlnost
je často připraven vzdát se nebo přiznat porážku	odmítne být biti, odmítá se vzdát