29.06.2012 11:04

Kyberšikana

Definice kyberšikany

„Klasická“ šikana bývá charakterizována jako určité fyzické nebo psychické ponižování „slabších„ jedinců „silnějšími“. Jedná se o agresivní chování s cílem získat nad týranou osobou pocit převahy, moci a získat tak určité výhody (Kolář, 2005, 2011). Ačkoli mnoho učitelů a ředitelů nyní uznávají problém šikany, málo si uvědomují, že studenti jsou obtěžováni prostřednictvím elektronických komunikačních prostředků (Beran & Li, 2005). Kyberšikana je většinou považována za nový typ šikany, od níž se výrazné odlišuje. Někteří autoři ji ale zařazují do základních a pravých forem šikany (Kowalski, Limber, & Agatston 2008, Kolář, 2011). Kyberšikana je definována jako úmyslné, opakující se a nepřátelské chování, jehož cílem je ublížit oběti za použití informačních a komunikačních technologií. (Hinduja &Patchin, 2007; Quing Li, 2010). Synonymem pro kyberšikanu je také počítačová či virtuální šikana.

Prostředky kyberšikany

Toto násilné chování je realizováno především prostřednictvím internetu a mobilu. Za klasické rozdělení komunikačních forem využívaných ke kyberšikaně považujeme (Kowalski, Limber, & Agatson 2008):

Textové zprávy prostřednictvím mobilních telefonů
Fotografie a videoklipy zachycené přes kamery mobilních telefonů a následně zveřejněné na internetu
Telefonní hovory
E-mailové zprávy
Chatové místnosti
Tzv. instant messaging (ICQ, Skype aj.)
Internetové stránky, blogy
Sociální sítě
On-line hraní her

Typy kyberšikany

Pod pojmem kyberšikana se však skrývá celá řada projevů. N. Willardová (2006) vymezila nejčastější typy kyberšikany: provokování a zápal pro on-line boje (flaming), přeposílání obtěžujících zpráv (harrassment), očerňování (denigration), napodobování, používání cizí identity (impersonation), odhalování tajemství a podvádění (outing and trickery), vyloučení z on-line skupiny (exlusion), pronásledování na internetu (cyberstalking) a poměrně novým fenoménem je i tzv. fackování pro zábavu, které je zaznamenáno na mobilní telefon a následně zveřejněno na internetu (happy slaping).

Nebezpečí kyberšikany

Úroveň používání internetu a ostatních technických prostředků mezi mladšími lidmi je velmi vysoká. Mnohdy vyšší než u jejich rodičů. Hrozí zde riziko především z pohledu zneužití těchto prostředků za účelem kyberšikany, která má dvě velmi nebezpečné dimenze. První dimenzí je „anonymita“ pachatele a následné vystavení obsahu šikany miliónům uživatelům internetu. Zde hrozí velké riziko depresí, neurotických projevů a spáchání sebevraždy. Obětí kyberšikany se může stát kdokoliv. V případě zaměření na již „klasicky“ šikanovaného jedince dochází k umocnění jejího dopadu. Druhou dimenzí je internetové prostředí, kde dochází ke smazání rozdílu fyzické síly a sociálního postavení ve skupině. Kyberšikana navíc uniká z dosahu školy a pronásleduje dítě i v nejbezpečnějším domácím prostředí.

Obětí kyberšikany se může stát kdokoliv (náhodná oběť). U nás i ve světě dochází k nárůstu hlášených případů a jednotlivé případy se liší a jsou čím dál více závažnější. Dalším nebezpečím je také, že obětí této nové formy šikany nemusí být pouze studenti. Ve Finsku například byla v květnu roku 2007 poprvé zaměřena kyberšikana i proti učitelům. V USA je kyberšikana brána jako společenský problém od roku 2003.

Prvním udávaným závažným případem kyberšikany je případ Star Wars kid (2003), kdy internetové zveřejnění videonahrávky, na níž se Ghyslain Raza nepříliš úspěšně pokoušel ztvárnit postavu Darth Maula, přivedlo chlapce na pokraj psychického zhroucení a musel se ze své nabyté popularity dlouhodobě léčit. Druhým klíčovým případem v USA byla v roce 2003 sebevražda Ryana Halligana, kdy spolužákům nestačilo, že jej označovali za gaye. Jedna z jeho spolužaček se tvářila, že se jí líbí a chatovala si s ním o tom. Poté všechny zamilované vzkazy zveřejnila na internetu a rozeslala spolužákům. Ryan bohužel spáchal sebevraždu.

Dopad kyberšikany na psychiku jedince

Ačkoli kyberšikana nezahrnuje osobní kontakt mezi pachatelem a obětí, zůstává psychologicky a emocionálně škodlivá pro mládež. Přestože studenti v mnoha případech popírají závažnost škádlení, obtěžování přes internet a označují je za neškodné aktivity, výzkumné studie naznačují něco jiného. Ve skutečnosti, až 8% účastníků uvádí, že se zabývali myšlenkami na sebevraždu, odmítli chodit do školy, nebo byli pravidelně nemocní z důvodu kyberšikany, které je postihla. Podle Hinduja a Patchina (2010) je kyberšikana hůře prožívána ženami.

Pro dokreslení situace, o přehledu psychologického rozměru dopadu kyberšikany na lidskou psychiku, předkládáme průřez především ze zahraničních výzkumných prací (USA, Australie, Anglie)

tenze, strach, stres
pokles sebehodnocení, sebedůvěry
depresivní a neurotické potíže
poruchy spánku
snížení frustrační tolerance
pocit neřešitelnosti situace, ztráta životní pohody
zkratkovité jednání, riziko suicidia
zvyšující se agrese
celková psychická nestabilita
trauma a posttraumatická stresová porucha….

Kyberšikana a univerzitní prostředí

Finn (2004) ve výzkumu na Univerzitě v New Hampshire zjistil, že 10-15% z 339 studentů bylo prostřednictvím e-mailů či nástrojů pro online komunikaci (ICQ, Skype..) vystaveno opakovaným zásilkám ohrožujících, urážlivých a obtěžujících obsahů, zatímco polovina studentů obdržela nevyžádanou pornografii. Walker, Sockman, Koehn (2011) zjistili, že 11% VŠ studentů zažilo kyberšikanu prostřednictvím sociální sítě Facebook (64%), mobilního telefonu (43%) či AIM (43%). Skutečnost, že pouze 11 % dotázaných VŠ studentů sdělilo vlastní zkušenost s kyberšikanou, autoři vysvětlují tím, že tato forma vtíravé komunikace se již mezi studenty považuje za součást sociální on-line reality. Na půdě univerzit a vysokých škol se o problematiku kyberšikany zajímal také Dilmac (2009) ze Selcucké univerzitě v Turecku.

Jak předejít KYBERŠIKANĚ….

A) RESPEKTUJTE OSTATNÍ UŽIVATELE

B) ZVAŽTE ODESÍLÁNÍ CITLIVÝCH ÚDAJŮ

Opatrní bychom měli být zejména při odesílání jakýchkoliv citlivých informací, ať už se týkají nás, naší rodiny nebo známých.

C) NEUVÁDĚJTE SVOU SKUTEČNOU IDENTITU

Jméno, věk, adresu, telefon… žádné údaje o sobě a blízkých, podle kterých bychom byli pro agresora identifikovatelní. Vystupovat pod obecnou nic neříkající přezdívkou (tzv. nicname).

D) ZVOLTE SI SPRÁVNÉ HESLO A CHRAŇTE SI HO

Správné heslo je základem každého uživatele. Hesla by se totiž neměla u našich účtů opakovat. Měla by to být náhodná kombinace písmen a čísel, která je tajná a těžko uhodnutelná. Rozhodně bychom si neměli dávat jako heslo např. své křestní jméno. Na svých virtuálních účtech (např. účtu k e-mailu, k chatu, účtu do vzdělávacího prostředí apod.) se útočník jejich prostřednictvím může dostat k našim osobním údajům a ty zneužít, může s účtem manipulovat, popř. může zneužít naši virtuální totožnost. Heslo by mělo obsahovat minimálně jednu číslici, jedno velké písmeno, jeden speciální znak a jeho délka by měla být minimálně 6 znaků.

E) ZABEZPEČTE SI SVOJE ÚČTY

Na sociálních sítích, jako je např. Facebook, o sobě zveřejňujeme spoustu osobních informací. Některé z informací by ale rozhodně neměly být přístupné cizím lidem, proto je důležité, abychom měli svůj účet dobře zabezpečený. Tuto možnost u Facebooku naleznete vpravo nahoře > Hlavní stránka > Nastavení účtu. Více informací o nastavení zabezpečení Facebooku naleznete např. ZDE.

Zde odkazujeme na internetovou anketu zaměřenou na Únik a zneužití dat ze sociálních sítí.

F) SEZNAMTE SE S PRAVIDLY CHATU, ČI DISKUZE

Seznámením se s pravidly se jednak můžete sami vyvarovat jednání, které je v rozporu s používáním dané služby, a pak také budete vědět, co si mohou ostatní uživatelé dovolit k vám, případně jak se proti nevhodnému chování bránit a na koho se s problémy obrátit. V pravidlech se dočtete mimo jiné, které příspěvky mohou být správcem smazány nebo jak máte nebezpečný příspěvek nahlásit správci.

G) NEREAGUJTE NA PODEZŘELÉ VZKAZY A ZPRÁVY

Nikdy nevíte, jaké jsou úmysly uživatele sedícího na druhé straně.

H) ZVAŽTE OBSAH SVÉHO SDĚLENÍ

Něco, co chápete jako legrácku nebo vtip, může druhý pochopit jako urážku nebo ponížení. Uvědomte si, kolik lidí si příspěvek, který zveřejníte přečte a kolik lidí se tak bude na účet ponížené osoby bavit.

CH) NEBUĎTE PŘÍLIŠ DŮVĚŘIVÝ

Podle statistik většina uživatelů ve virtuálním prostředí neříká pravdu. Anonymita prostředí a absence mimoverbálních znaků komunikace, na základě kterých rozeznáváme pravdu a lež v reálné komunikaci, toto chování usnadňuje. Měli bychom toto mít na paměti, chceme-li se vyhnout např. manipulacím, kterými se od nás jiní uživatelé snaží získat osobní údaje nebo jiné citlivé materiály.

I) NEKOMUNIKUJTE POD VLIVEM ALKOHOLU ČI JINÝCH NEALKOHOLOVÝCH DROG

Použité zdroje (některé pasáže byly upraveny či rozšířeny):

Převzato z: www.protisikane.cz, https://cms.e-bezpeci.cz/content/view/27/6/lang,czech/, www.kybersikana.eu

Krejčí, V. (2010). Kyberšikana, Kybernetická šikana. Dostupné z https://www.e-nebezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/materialy-pro-studium-studie-atd.

Cakirpaloglu, P., Šmahaj, J.: Únik a zneužití dat ze sociálních sítí(výsledky průzkumu), 2010. Dostupné online na https://www.vmonline.cz/unik-a-zneuziti-dat-ze-socialnich-siti/

Pokud Vás KYBERŠIKANA zasáhne….

Krok 1 NEREAGUJTE A UKONČETE KOMUNIKACI

Pokud budete odpovídat, útočník bude mít radost, že někoho ulovil a jen tak nepřestane. Lze předpokládat, že se útočník po čase vzdá, protože jeho námaha nenachází odezvu. Ačkoliv se jedná o zdánlivě jednoduchý krok, pasivní reakce na útok je pro člověka něco nepřirozeného a tedy i složitého.

(https://cms.e-bezpeci.cz/content/view/27/6/lang,czech/, https://protikybersikane.webnode.cz/jak-se-branit-/)

Krok 2 BLOKUJTE ÚTOČNÍKA

Zamezte útočníkovi přístup k vašemu účtu nebo telefonnímu číslu (zablokujte si přijímání útočníkových zpráv či hovorů, změňte svou virtuální identitu) a je-li to v dané situaci možné, i k nástroji či službě, pomocí které své útoky realizuje (kontaktujte poskytovatele služby). Jde spíše o to znesnadnit mu jeho počínání. Vzhledem k tomu, že útočník může své virtuální identity jednoduše měnit, blokování mu nemůže definitivně zabránit v dalších útocích.

(https://cms.e-bezpeci.cz/content/view/27/6/lang,czech/)

Krok 3 ZMĚŇTE SI SVOU IDENTITU

Změňte si svou virtuální identitu – vystupujte pod jinou přezdívkou, vytvoř si jiný email, změň SIM kartu…

(https://proti-sikane.saferinternet.cz/jak-se-branit)

Krok 4 NECHÁVEJTE SI DŮKAZY

Nemažte to, co vám útočník poslal, poslouží vám to jako důkaz. To znamená uložit, vytisknout, popř. jinak uchovat emaily, SMSky, odkazy na webové stránky s problematickým obsahem apod.). Na základě těchto důkazů může být proti útočníkovi či útočníkům zahájeno vyšetřování.
(https://protikybersikane.webnode.cz/jak-se-branit-/,www.protisikane.cz)

Krok 5 OZNAMTE ÚTOK

Jestliže to necháte jen tak ležet, útočník možná přestane, už nebude ubližovat vám, ale najde si někoho jiného. I když se v důsledku útoku můžete cítit ponížení a zranitelní, můžete pociťovat obavy z reakcí okolí apod., nikdy nezůstávejte na řešení problému sami. Svěřte se se svým problémem. Jednak je dobré být v dané věci osobně zainteresován, aby bylo vyšetřování události úspěšné. Můžete také ale zjistit, že někdo z vašeho okolí se již s podobnou situací setkal a může Vám pomoci se s ní lépe vyrovnat a vhodně ji řešit. Stane-li se objetí kyberšikany dítě, je velmi důležité, aby o situaci informovalo dospělého člověka – v ideálním případě rodiče, učitele. Dospělí jsou schopni lépe posoudit, kdy je problém natolik závažný, že je pro řešení potřeba zapojit specializované instituce (policii, intervenční služby specializující se na řešení kyberšikany, psychology apod.).

Stydíte-li se z jakýchkoliv důvodů oznámit kyberšikanu (kamarádům, dospělým či policii) jsou tu další možnosti, např. linka bezpečí (linka bezpečí zdarma, anonymní a funguje 24 hodin denně, telefonní číslo je 116 111).

(https://protikybersikane.webnode.cz/jak-se-branit-/, https://cms.e-bezpeci.cz/content/view/27/6/lang,czech/)

Krok 6 VYPÁTREJTE, KDO JE AGRESOR

V případě, že se stanete obětí kyberšikany, zkusit vypátrat, kdo je agresor (prohlédnout si jeho osobní údaje, apod.)

(https://proti-sikane.saferinternet.cz/jak-se-branit)

Krok 7 UPOZORNĚTE PROVOZOVATELE SERVERU

Kontaktuj provozovatele serveru ze kterého vás agresor šikanuje, aby mu zamezil přístup. Například na Facebooku - pokud se stalo, že útočníci založili stránku, která vám či někomu jinému ubližuje, můžete jí nahlásit (tlačítko v dolní části stránky).

(https://protikybersikane.webnode.cz/jak-se-branit-/https://proti-sikane.saferinternet.cz/jak-se-branit)